Druh: Pogona vitticeps – agama vousatá
Čeleď: Agamidae (agamovitý).
Výskyt: vnitrozemí Austrálie.
pogona vitticeps
pogona barbata
Biotop: savany, polopouště, pouště s porosty trav, kameniteé pláně a blahovičníkové lesy.
Ekotop: žije na zemi, na kamenech, v dutinách, v porostech trav a nižších keřů. Jde o terestrické, slunce a sucho milující agamy.
Průměrná délka v dospělosti: 0,45 – 0,60 m.
Typické zbarvení: u přírodních jedinců je pískově šedohnědé, u některých populací červenohnědé a u genetických mutací je zbarvení tmavší. Na hřbetě mají jemné sedlovité skvrny.
Hlavní znaky: šupiny na hlavě mají tuhé výrůstky a vytvářejí ježaté ´´vousy´´, které se v rozčilení vztyčují. Hlava těchto agam je svrchu směrem k zátylku více zakulacená. Ušní otvor mají oválný. Sliznice tlamičky je růžová. Na bocích mají v jedné výjimečně ve dvou řadách velmi výrazné ostny.
Charakter: Jedná se o sociální zvířata, v menších nádržích se nedoporučuje chov více samců. Žijí v malých skupinkách, dominantní samci se předvádějí na vyvýšených místech.
Aktivita: během dne.
Potrava: tvoří ji asi ze 70 %hmyz [cvrčci, švábi (Pozor! Některé druhy mohou zamořit celý dům.), sarančata, mouční červy (mohou, pro svůj velký obsah chitinu, u mláďat vyvolat zácpu a poškodit střeva), larvy zlatohlávků aj.], pavoukovci, žížaly, holata myší a potkanů (max. 1 – 2 x / měsíc). Doplňkově přijímají ovoce, zeleninu, květy a listy pampelišky, čínské zelí, hlávkový salát, sladkou okurku. Mláďatům do 6 měsíců podávat potravu v menších kusech. Vodu pijí olizováním dekorace nebo z ploché misky, denně rosíme. Je pro ně velmi důležitý přísun vitamínů a minerálů. Mužíček k tomuto uvádí, že má dobré zkušenosti zejména s přípravky Roboranem H a Reptivite. Asi každé 2 – 3 měsíce podává i malé množství AD Combinalu ředěného s vodou v poměru 1:10 (AD : voda), ale dávkování se mění podle váhy zvířete. Velmi důležitý je také dostatek vápníku a to pak platí více u mláďat v růstu a u březích samic. Nejvhodnější je asi čistý vápník, protože se dobře zachycuje na hmyzu i na zelenině. Důležité je také dávat pozor na obezitu. Časté krmení holaty, může způsobit sterilitu, ale pro Vaše chovance jsou důležitým a vydatným zdrojem vápníku a bílkovin. Krmí ob den a raději v menších dávkách častěji než naopak. Před zimováním je necháme vytrávit a vyprázdnit a během zimování se nekrmí. Tento čas většinou prospí, ale musí mít pořád přístup k čerstvé vodě v napájecí misce.
Terárium: o rozměrech cca 0,85 x 0,50 x 0,55 m, (pro chovný pár 1,50 x 0,60 x 0,70 m). Vhodnější je mít chovnou skupinu o 4 – 6 ks. Uvádí se jako ideální 2 samci na 4 samice v dvojnásobně velkém prostoru (1,80 x 0,60 x 0,60 m), kde se mohou chovat přirozeněji. Část ubikace musí být oddělena, např. postavenou cihlou a zde pak vytvoříme zákoutí s výškou substrátu 150 mm, který udržujeme neustále vlhký nebo vložíme do terária krabici s vlhkým substrátem ve vrstvě 250 – 300 mm (přibližně 3 dny poté co ♀ začne hledat místo pro kladení, zkouší hrabat různě po teráriu). ♀ pak vložíme do krabice, aby mohla klást. Zařízení tvoří mělká miska s vodou, několik velkých větví napříč prostorem nebo vyvýšená police, strukturované kameny, kořeny, kousky kůry dutiny a rostliny suchých oblastí Austrálie (dizygotéka skvostná – Dizygotheca elegantissima – vhodná do velkých terárií, koření v zemi; grevilea – Grevillea robista – vhodná do velkých terárií, koření v zemi, citlivá na podmáčení; cisus – Cissus antartica – zemní, popínavá i převislá rostlina, vhodní pro světlá stanoviště).
Substrát: hrubší říčnípísek ve vrstvě 30 – 50 mm (propraný = zbavený nečistot a prachu).
Osvětlení: je pro ně velmi důležitá vysoká intenzita osvětlení, UV záření (UV – A a UV – B). Během sezóny 14 hod. / den.
Vlhkost: 50 – 60 % (večerní rosení).
Teplota: ve dne 25 - 35 °C (28 – 30 °C) s možností vyhřátí až na 45 °C a v noci je vhodný pokles na pokojovou teplotu (18 – 20 °C). Cerha uvádí, že na jaře a na podzim má většinou zapnuty všechny zdroje terária (topný kabel lehce obetonovaný a omotaný kolem přibetonovaného kamene, osvětlovací zářivku biolux a úspornou zářivku DZS UVA). Během horkého léta omezuje zapínání topných kabelů, někdy i bodových výhřevných žárovek (cca 75 – 100 W, v závislosti na velikost terária).
Pohlaví: ♂ jsou robustnější, mají masivní hlavu a zesílený kořen ocasu. Mají femorální (stehenní) póry větší a tmavší než ♀. Druhým rozdílem jsou hemipenisy, které jsou zespoda na kořeni ocasu. Lépe jsou vidět, když ocas mírně ohneme nahoru.
Páření: probíhá po přezimování, snůška obsahuje 8 – 25 (35) vajec. Počet snůšek je různý 2 – 4 (6) / rok. Je důležité zajistit ♀ místo pro kladení vajec (viz. odstavec Terárium).
Zimování: trvá 3 měsíce (od listopadu do února) při teplotě 20 °C ve dne a 17 °C v noci. Pokud chceme pářit je vhodnější zimování při teplotách 15 °C ve dne a 13 °C v noci (nezapínáme tepelné zářiče a nekrmíme). Zimují se pouze dospělá zvířata v dobrém zdravotním stavu (délka těla u dospělců je 0,13 m). 1. zimování je při vyšší teplotě a trvá kratší dobu. Pokud byste si všimli, že zvíře viditelně hubne nebo má jiné problémy, zimování je nutné ukončit. Pokud není možnost u terária snížit teplotu na tak nízkou hranici, můžete zimovat v krabici o rozměrech 0,45 x 0,45 x 0,30 m (pro 2 agamy).
Zdroj:
-
Hes O. a kol., 2003: Podmínky chovu plazů v zajetí, vydalo Ministerstvo zemědělství ČR, tiskárna ARPA, Dvůr Králové nad Labem, ISBN: neuvedeno.
-
Jes H., 2007: Ještěři jako terarijní zvířata, nakladatelství Vašut, Havlíčkův Brod, ISBN: 80 – 7236 – 007 – 8.
-
-
-
Cerha V., 2007.10.25.: Pogony – chov, http://www.ifauna.cz/clanky/print.php?id=411 .
-